Mahdalová & Škop
datová a kontextová žurnalistika.
Valné shromáždění OSN podpořilo přesnější a pestřejší zobrazování světa na mapách. Pro hlasovalo 164 zemí včetně Česka, jedinou zemí proti byly Spojené státy. Spor o mapy přitom není technický – je to spor o to, kdo určuje, co ve světě vypadá velké a důležité.
Ministerstvo zahraničí odmítlo pustit akreditovanou novinářku Deníku N na tiskovou konferenci a její redakci označilo za „alternativní média a konspirační blogy“. O tři týdny později šel ministr Petr Macinka dobrovolně na rozhovor k maskovanému muži, jehož totožnost neznal – a ochranku před schůzkou tajil. Naše infožádosti na všechna ministerstva ukazují, jak moc se tím Macinka vymyká.
Po 7. říjnu 2023 rozhodly evropské soudy desítky sporů o hranici mezi svobodou projevu a nenávistí. Trestají kolektivní nenávist k Palestincům i k Izraelcům – a hranici vedou podle jediného kritéria: zda výrok míří na stát a jeho politiku, nebo na lidi podle původu. Srovnání Rakouska, Německa, Švédska a Polska ukazuje, čím je český případ ministra Dvořáka výjimečný.
Lidé spojení s vlasteneckým setkáním na zámku v Příčovech ho označují za nepolitické, alespoň ve stranickém smyslu. Za osm ročníků se ale na jeho pódiu vystřídali předsedové stran, poslanci, europoslanci, bývalí ministři – a letos i předseda Sněmovny. Kdo tam jezdí a jaké proudy se tu potkávají.
Ministerstvo zahraničí odmítlo pustit akreditovanou novinářku Deníku N na tiskovou konferenci a její redakci označilo za „alternativní média a konspirační blogy“. O tři týdny později šel ministr Petr Macinka dobrovolně na rozhovor k maskovanému muži, jehož totožnost neznal – a ochranku před schůzkou tajil. Naše infožádosti na všechna ministerstva ukazují, jak moc se tím Macinka vymyká.
Komunální volby 2026 mají nejméně kandidátů od roku 2002, senátní od roku 2000. Za poklesem na obou úrovních stojí to samé: SOCDEM (ČSSD), KSČM a další zavedené strany přišly o dvě třetiny kandidátů, v obcích i v Senátu zároveň. Žen naopak přibývá, hlavně na radnicích – v Senátu jejich podíl zůstává stejně nestálý jako dřív.
Po 7. říjnu 2023 rozhodly evropské soudy desítky sporů o hranici mezi svobodou projevu a nenávistí. Trestají kolektivní nenávist k Palestincům i k Izraelcům – a hranici vedou podle jediného kritéria: zda výrok míří na stát a jeho politiku, nebo na lidi podle původu. Srovnání Rakouska, Německa, Švédska a Polska ukazuje, čím je český případ ministra Dvořáka výjimečný.
Švédsko dnes od 8:00 do 20:00 volí nový Riksdag. Poslední průzkumy z 4.–11. září dávají červeno-zelenému bloku Magdaleny Anderssonové náskok 45,9–51,5 % proti 47,8–49,0 % vládní koalice Ulfa Kristerssona – v nejtěsnějším odhadu jde o rozdíl jediného mandátu, 175 ku 174. Poprvé v historii by přitom mohli vládní křesla získat nacionalističtí Švédští demokraté, pokud pravice zvítězí: v březnu na tom uzavřeli dohodu s Liberály, kteří sami jsou nad čtyřprocentním prahem jen s malou rezervou.
Valné shromáždění OSN podpořilo přesnější a pestřejší zobrazování světa na mapách. Pro hlasovalo 164 zemí včetně Česka, jedinou zemí proti byly Spojené státy. Spor o mapy přitom není technický – je to spor o to, kdo určuje, co ve světě vypadá velké a důležité.
Grónsko se do Afriky vejde čtrnáctkrát. Na školní mapě přesto vypadají stejně velké. Žádná mapa světa neříká celou pravdu – každá projekce si vybírá, co zkreslí, a za pět století jich kartografové vytvořili desítky.
Peníze - nějak s nimi vyjít musíme. I když někdy to jde hodně ztuha. Ovšem jedna věc je šetřit, uskromnit se, druhá věc je výpadek příjmů. Věděli jste, že matky samoživitelky jsou mistrině v hlídání cash flow?
Notifikace. Scrollování. Algoritmy. A my uprostřed toho všeho. Náš mozek není stavěný na svět, který mu každou vteřinu nabízí další dávku dopaminu. Sociální sítě, nekonečné feedy, promyšlené triky – všechno je navržené tak, abychom zůstali přilepení k obrazovce.
Dvě generace, dva pohledy. A jedno překvapivé zjištění: v péči o duševní zdraví více záleží na tom, jestli jste muž nebo žena, než kdy jste se narodili.