Mahdalová & Škop

volby

Podle pořadí na kandidátkách by v zastupitelstvech obcí zasedlo 30,6 % žen, zvoleno jich bylo 30,7 %. O tom, kolik žen usedne na radnicích, tak rozhodují hlavně strany, když sestavují kandidátky. Křížky voličů na tom skoro nic nezměnily, i když typická kandidátka dostala o dvě procenta méně hlasů než muž na téže kandidátce a ženy na mateřské nejméně ze všech. Prošli jsme všech 189 908 kandidátů obecních voleb 2026. Před volbami jsme v článku o ženách na radnicích odhadli, že podíl zastupitelek vzroste zhruba na 30 až 31 %. Odhad vyšel. Mezi 60 767 zastupiteli, u kterých se dá ze jména určit pohlaví, je podle našeho výpočtu 18 635 žen, tedy 30,7 %. Tehdy jsme také napsali, že na kterých místech kandidátek ženy letos stojí, zatím nikdo souhrnně nespočítal. Teď to jde, protože Český statistický úřad zveřejnil registr kandidátů obecních voleb 2026 s pořadím, hlasy a mandáty všech 189 908 kandidátů. Data ukazují dvě věci zároveň. Voliči dávají ženám o něco méně osobních hlasů než mužům: typická kandidátka dostala zhruba o dvě procenta méně hlasů než muž na téže kandidátce a učitelky, ředitelky škol nebo lékařky zaostávají za mužskými kolegy ještě víc. Na tom, kolik žen v zastupitelstvech usedne, to ale skoro nic nezměnilo. Kdyby se mandáty rozdělily čistě podle pořadí na kandidátkách, bylo by mezi zvolenými 30,6 % žen. O zastoupení žen tedy rozhodli hlavně ti, kdo kandidátky sestavovali. Ženy letos tvořily 35,7 % kandidátů, nejvíc v historii obecních voleb. Na prvních místech ale stály méně často. Z 22 180 lídrů kandidátek bylo 6 151 žen, tedy 27,7 %. Na nevolitelném místě, tedy níž, než kolik mandátů jejich strana nakonec získala, stálo 59,5 % kandidátek a 54,1 % kandidátů. Křížky u jednotlivých jmen proto přesouvají mandáty jen mezi lidmi z jedné kandidátky a v součtu jich není mnoho. Letos se z nevolitelného místa dostalo do zastupitelstva 1 959 žen. Zároveň 1 898 žen, které stály na volitelném místě, mandát ztratilo, protože je někdo přeskočil. U mužů se zpod čáry dostalo dovnitř 4 081 kandidátů a 4 101 jich vypadlo.

2. 11. 2026

Kateřina Mahdalová

Izrael-Palestina

Osadníci na Západním břehu letos do září zaútočili na Palestince víc než za celý loňský rok a dvě třetiny jejich outpostů vznikly od roku 2023. Radikálové, kteří chtějí celou zemi od moře k řece, mají vliv ve vládě a tresty za útoky téměř nedostávají. Izrael po volbách hledá vládu a palestinský stát v ní nechce ani Netanjahu, ani jeho vyzyvatel Gadi Eisenkot. Izraelští osadníci letos na okupovaném Západním břehu zaútočili na Palestince častěji než kdykoli od roku 2006, kdy začal Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) útoky evidovat. Do 19. října jich OCHA napočítal 2 159, tedy v průměru 7,4 útoku denně, uvádí jeho poslední týdenní zpráva. Za celý loňský rok jich bylo 1 836. Počítají se jen útoky, při nichž byl někdo zraněn nebo zabit nebo při nichž osadníci poškodili majetek, výhrůžky a zastrašování v číslech nejsou. Na vrcholu je i zakládání outpostů, osad postavených bez souhlasu izraelské vlády, tedy nezákonných i podle izraelského práva. Ze 421 outpostů, které dnes na Západním břehu stojí, jich 273 vzniklo od začátku roku 2023, ukazuje seznam izraelské organizace Peace Now aktualizovaný 19. října. Tolik nových outpostů za rok nevzniklo od poloviny 90. let, kdy je Peace Now začal sledovat: do roku 2022 jich podle jejích ročních přehledů nevzniklo v žádném roce víc než 22, v roce 2025 jich bylo 91 a letos do 19. října 92. Izraelští politici i americký velvyslanec opakují, že za násilím stojí malá menšina osadníků. Cíl radikálů, aby celé území mezi Středozemním mořem a řekou Jordán ovládali Židé, ale nestojí na okraji izraelské politiky. Strany, které ho otevřeně hlásají, sedí ve vládě. Izrael teď po volbách 27. října hledá novou vládu a palestinský stát v programu nemá žádný z obou kandidátů na premiéra. Myšlenkové kořeny dnešních radikálů vedou podle dlouholetého blízkovýchodního zpravodaje Břetislava Turečka, na jehož komentář v Lidových novinách navazujeme, do jeruzalémské ješivy Merkaz ha-Rav. Večer 14. května 1967 v ní promluvil rabín Cvi Jehuda Kuk. Izrael slavil devatenáctý Den nezávislosti a do šestidenní války zbývaly tři týdny. Kuk, duchovní vůdce náboženských sionistů, studentům vyprávěl, že se v noci 29. listopadu 1947, kdy OSN odhlasovala rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát, nedokázal připojit k oslavám. „Kde je náš Hebron – zapomínáme na něj? A kde je náš Šechem [Nábulus], kde je naše Jericho? A kde je náš druhý břeh Jordánu? Je v našich rukou vzdát se z nich byť jediného milimetru? Chraň Bůh!“ cituje projev ješiva Machon Meir, kterou založili Kukovi žáci.

31. 10. 2026

Kateřina Mahdalová