Mahdalová & Škop
datová a kontextová žurnalistika.
Do naší Volební kalkulačky odpovědělo 21 z 27 nově zvolených senátorů a senátorek. Zrušení poplatků pro ČT a ČRo nepodpořil nikdo z nich, Istanbulskou úmluvu chce ratifikovat 14, manželství pro všechny 13. Vyšší daně pro lidi s vyššími příjmy podporuje 7 a ústavní právo na interrupci jen 3. Zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas nepodpořil nikdo z nově zvolených senátorů a senátorek, kteří vyplnili naši Volební kalkulačku. Proti je všech 21, kteří odpověděli. Vláda Andreje Babiše přitom v červnu schválila návrh, podle kterého by veřejnoprávní média od roku 2027 platil stát ze svého rozpočtu (Novinky, 15. 6. 2026). Do senátní Volební kalkulačky odpovídali kandidáti a kandidátky na přelomu září a října na 40 otázek. Vybrali jsme z nich 13, které se týkají práv žen a lidských práv, sociálních jistot, veřejnoprávních médií a důchodů. U každé ukazujeme všech 27 lidí, kteří letos do Senátu nově usedli nebo svůj mandát obhájili. Každá tečka reprezentuje jednoho z nich. Přes čárkovanou hranici většiny se dostaly čtyři otázky: víc peněz na obecní byty, menstruační potřeby v nižší sazbě DPH, snazší zaměstnávání lidí ze zemí mimo EU a Istanbulská úmluva. Manželství pro páry stejného pohlaví má jen o hlas méně. Na druhém konci stojí zrušení poplatků, strop důchodového věku na 65 letech a ústavní právo na interrupci. Istanbulskou úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí Senát v lednu 2024 neschválil. Pro hlasovalo 34 senátorů, potřeba bylo 36 (hlasování Senátu 24. 1. 2024). Vláda Andreje Babiše letos v červnu souhlas s ratifikací zrušila (ČT24, 19. 6. 2026). Úmluvu ratifikovalo 22 z 27 států EU. Z letos zvolených senátorů je pro ratifikaci 14, proti 4. „V Senátu jsem pro úmluvu hlasoval a názor neměním. Nejde o žádnou ideologii, ale o ženy, které v noci utíkají z domu s dětmi a nemají kam,“ napsal Tomáš Třetina (TOP 09). Tomáš Goláň (ODS) je proti: pomoc obětem podle něj „můžeme a máme zajistit českými zákony a veřejnými službami“. Petr Paták (ODS), který na Kladensku porazil senátorku Adélu Sucharda Šípovou, odpověděl „nevím“. Otázkou podle něj je, „zda k tomu Česká republika potřebuje právě tuto mezinárodní úmluvu“.
Druhé kolo senátních voleb ve 22 obvodech: vládní strany nezískaly ani jedno křeslo, nejvíc mandátů má STAN. Kdo usedne v Senátu, ukazujeme v amfiteátru a v online reportáži z predikce.
ANO, SPD a Motoristé neuspěli v žádném z 27 obvodů a ANO prohrálo všech 13 druhých kol. Protivládní blok má v Senátu 65 z 81 hlasů. Zvolena byla jediná žena a dosavadní senátoři obhájili mandát častěji než kdykoli dřív.
K urnám přišlo 48,00 % voličů, o 1,9 p. b. víc než v roce 2022, a účast vzrostla ve 12 ze 14 krajů. Ve čtvrtině větších měst s nejnižší účastí ale klesla v 18 z 24. Pod 30 % je letos pět měst, před čtyřmi lety žádné.
Americký případ Jane Doe z Cornellovy univerzity ukazuje, kolik se toho může ztratit mezi oznámením a soudem. V Česku jde na policii zhruba desetina obětí, objasněnost znásilnění za patnáct let klesla ze 75 na 53 procent a polovina odsouzených odchází s podmínkou. Bývalá studentka Cornellovy univerzity, která vystupuje pod pseudonymem Jane Doe, v září podala civilní žalobu na sedm mužů z univerzitního bratrstva Chi Phi, na univerzitu a další instituce. Tvrdí, že ji muži v říjnu 2024 omámili ketaminem a několik hodin znásilňovali. Obvinění popírají. Okresní prokurátor případ v roce 2024 odložil, po zveřejnění žaloby ho 28. září znovu otevřel a guvernérka státu New York Kathy Hochul ho o tři dny později předala generální prokurátorce Letitii James. Příběh se v Americe rozebírá jako selhání jedné univerzity a jednoho prokurátora. Data ale ukazují, že se podobné případy ztrácejí po cestě od činu k trestu i jinde – v Česku nevyjímaje. Prošli jsme policejní statistiky za patnáct let, justiční statistiky ministerstva spravedlnosti, 1 395 rozsudků z let 2016–2022 a evropská šetření mezi ženami. Sledovali jsme tři věci: kolik obětí čin oznámí, kolik případů policie objasní a jak vysoké tresty soudy ukládají. Jane Doe oznámila čin univerzitní policii tři týdny po události, 8. listopadu 2024. Podle zjištění amerických médií trval její výslech dva dny a jeho přepis má 120 stran. Prokurátor dostal šestistránkové písemné prohlášení, které z výslechu vzniklo a které Jane Doe podepsala. Podle prokurátora z něj nevyplývalo bezvědomí, fyzické násilí ani to, že by jí někdo drogu podal bez jejího souhlasu. Celý přepis prý neviděl. Právě na tom případ v roce 2024 skončil. Newyorský trestní zákoník považuje oběť za neschopnou souhlasu kvůli intoxikaci jen tehdy, když jí látku někdo podal bez jejího souhlasu. Kdo pil nebo bral drogy dobrovolně, musí prokázat bezvědomí nebo vyjádřený nesouhlas. Podobné pravidlo má podle agentury AP zhruba 19 amerických států. Návrh, který mezeru ruší, prošel v červnu newyorským Senátem poměrem 60:0, v dolní komoře zatím leží ve výboru.
Americký stát Tennessee se 30. září pokusil popravit Christu Pike, jedinou ženu ve svých celách smrti. Přežila obě dávky smrtící injekce a leží v nemocnici na ventilátoru. Trest smrti má 54 zemí světa a USA loni popravily nejvíc lidí od roku 2009.
The Economist ukazuje graf, podle kterého pravděpodobnost vědomí jazykových modelů stoupla z 17 na 20 procent. Studie, ze které vychází, ale u modelů z roku 2024 publikovala 8 procent – a sami autoři varují, ať se procento nebere doslova. Otázka přesto přestala být akademická: firmy kvůli ní mění své modely a americké státy píšou zákony.
Google Maps po více než roce aktualizovaly satelitní snímky velké části Pásma Gazy. Každý si tak může prohlédnout, jak se území za téměř tři roky války proměnilo. Devět míst, před a po: od uprchlického tábora v Rafáhu po historické centrum města Gaza.
Dramatik, disident a první prezident Česka by 5. října oslavil 90. narozeniny. Zemi dostal do světového povědomí a Češi ho dodnes řadí na první místo mezi polistopadovými prezidenty. Časová osa ukazuje, kdy stál na straně slabších – a kdy jeho humanismus selhal.
Kandidát Zelených Zdeněk Jahn není obviněný ani vyšetřovaný. Policie potvrdila jediné: že se věcí zabývá. Z anonymních „zjištění“ o obratu na jeho účtech přesto vznikly titulky celostátních médií. Jak se ven dostává policejní práce, která je teprve ve fázi prověřování.
Za tři měsíce pronikli AI agenti tří největších firem do skutečných systémů – od Hugging Face po australský zdravotní portál a americké úřady. Nikdo je k tomu nevedl, šli za zadaným cílem. Ve stejné době se v Radě EU jedná o tom, jestli firmy smějí k vývoji AI brát naše osobní data bez souhlasu a bez bezpodmínečného práva říct ne.
Výbuch v areálu nemocnice v Gaze zachytilo několik kamer. Záznamů bylo dost a vydalo to na vznik desítek analýz, z nichž žádná nepopsala, co se doopravdy stalo. Případ Al-Ahli ukázal možnosti i slabiny vizuální investigace – a předznamenal svět, v němž bude stále obtížnější dokázat, že obraz zachycuje skutečnost.
Šéf Anthropicu, firmy za modely Claude, píše, že od léta se AI zlepšuje drasticky rychleji – hlavně proto, že už sama pomáhá stavět svou další generaci. Navrhuje tříkrokový plán, jak vývoj nejvýkonnějších modelů zpomalit, a první krok jeho firma podle něj přijímá sama, bez čekání na ostatní.
Valné shromáždění OSN podpořilo přesnější a pestřejší zobrazování světa na mapách. Pro hlasovalo 164 zemí včetně Česka, jedinou zemí proti byly Spojené státy. Spor o mapy přitom není technický – je to spor o to, kdo určuje, co ve světě vypadá velké a důležité.
Peníze - nějak s nimi vyjít musíme. I když někdy to jde hodně ztuha. Ovšem jedna věc je šetřit, uskromnit se, druhá věc je výpadek příjmů. Věděli jste, že matky samoživitelky jsou mistrině v hlídání cash flow?
Notifikace. Scrollování. Algoritmy. A my uprostřed toho všeho. Náš mozek není stavěný na svět, který mu každou vteřinu nabízí další dávku dopaminu. Sociální sítě, nekonečné feedy, promyšlené triky – všechno je navržené tak, abychom zůstali přilepení k obrazovce.
Dvě generace, dva pohledy. A jedno překvapivé zjištění: v péči o duševní zdraví více záleží na tom, jestli jste muž nebo žena, než kdy jste se narodili.
















