Mahdalová & Škop

Unikátní
datová a kontextová žurnalistika.

Osadníci útočí čím dál častěji, palestinský stát nechce ani Netanjahu, ani Eisenkot

Osadníci na Západním břehu letos do září zaútočili na Palestince víc než za celý loňský rok a dvě třetiny jejich outpostů vznikly od roku 2023. Radikálové, kteří chtějí celou zemi od moře k řece, mají vliv ve vládě a tresty za útoky téměř nedostávají. Izrael po volbách hledá vládu a palestinský stát v ní nechce ani Netanjahu, ani jeho vyzyvatel Gadi Eisenkot. Izraelští osadníci letos na okupovaném Západním břehu zaútočili na Palestince častěji než kdykoli od roku 2006, kdy začal Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) útoky evidovat. Do 19. října jich OCHA napočítal 2 159, tedy v průměru 7,4 útoku denně, uvádí jeho poslední týdenní zpráva. Za celý loňský rok jich bylo 1 836. Počítají se jen útoky, při nichž byl někdo zraněn nebo zabit nebo při nichž osadníci poškodili majetek, výhrůžky a zastrašování v číslech nejsou. Na vrcholu je i zakládání outpostů, osad postavených bez souhlasu izraelské vlády, tedy nezákonných i podle izraelského práva. Ze 421 outpostů, které dnes na Západním břehu stojí, jich 273 vzniklo od začátku roku 2023, ukazuje seznam izraelské organizace Peace Now aktualizovaný 19. října. Tolik nových outpostů za rok nevzniklo od poloviny 90. let, kdy je Peace Now začal sledovat: do roku 2022 jich podle jejích ročních přehledů nevzniklo v žádném roce víc než 22, v roce 2025 jich bylo 91 a letos do 19. října 92. Izraelští politici i americký velvyslanec opakují, že za násilím stojí malá menšina osadníků. Cíl radikálů, aby celé území mezi Středozemním mořem a řekou Jordán ovládali Židé, ale nestojí na okraji izraelské politiky. Strany, které ho otevřeně hlásají, sedí ve vládě. Izrael teď po volbách 27. října hledá novou vládu a palestinský stát v programu nemá žádný z obou kandidátů na premiéra. Myšlenkové kořeny dnešních radikálů vedou podle dlouholetého blízkovýchodního zpravodaje Břetislava Turečka, na jehož komentář v Lidových novinách navazujeme, do jeruzalémské ješivy Merkaz ha-Rav. Večer 14. května 1967 v ní promluvil rabín Cvi Jehuda Kuk. Izrael slavil devatenáctý Den nezávislosti a do šestidenní války zbývaly tři týdny. Kuk, duchovní vůdce náboženských sionistů, studentům vyprávěl, že se v noci 29. listopadu 1947, kdy OSN odhlasovala rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát, nedokázal připojit k oslavám. „Kde je náš Hebron – zapomínáme na něj? A kde je náš Šechem [Nábulus], kde je naše Jericho? A kde je náš druhý břeh Jordánu? Je v našich rukou vzdát se z nich byť jediného milimetru? Chraň Bůh!“ cituje projev ješiva Machon Meir, kterou založili Kukovi žáci.

Počet obyvatel genocidu neměří. Proč neobstojí graf, podle kterého v Gaze o genocidu nejde

Po sítích koluje graf: v Kambodži, ve Rwandě i u Židů za holokaustu počet obyvatel spadl, v Gaze rostl, takže tam genocida být nemůže. Úmluva o genocidě se ale na počet obyvatel neptá, Jezídům, Rohingům ani Ixilům křivka nespadla a čísla za Gazu v grafu jsou předválečná projekce. Podle palestinských statistiků lidí v Gaze ubylo. Vysvětlujeme, co genocidu definuje a kde spor o Gazu skutečně stojí.

V éře prezidenta Pavla jsou zásluhy žen méně přehlížené

Od roku 1995 udělili čeští prezidenti 1 424 státních vyznamenání a ženy dostaly 237 z nich. Za Havla, Klause a Zemana jim připadala zhruba sedmina, za Petra Pavla 29 %. Letos 28. října dostaly ženy tři ze čtyř řádů Bílého lva. Prošli jsme všechny oficiální seznamy Hradu a ke každému vyznamenání dohledali, komu a za co ho prezident udělil.

Komu prezidenti dávají medaile: Klaus politickým vězňům, Zeman podnikatelům

Od roku 1995 udělili čeští prezidenti 1 424 státních vyznamenání, včetně 51 z letošního 28. října. Havel je rozdával po desítkách, Klaus nejméně. Klaus oceňoval hlavně politické vězně, Zeman podnikatele a lidi ze svého okolí. Prošli jsme všechny oficiální seznamy Hradu, dohledali, za co prezidenti vyznamenávali, a sepsali spory, které jejich výběr provázely.

Newsletter

To hlavní z našich článků přímo do vašeho emailu.

Bez arabských stran nemá v izraelském parlamentu většinu Netanjahu ani Eisenkot

Izraelské volby skončily patem. Netanjahuův blok má podle předběžných výsledků 53 mandátů, opozice Gadiho Eisenkota 48. Arabské strany získaly 19 křesel, nejvíc v historii. Bez nich většinu nesestaví nikdo, s nimi skoro nikdo vládnout nechce. Rozebíráme, kdo jak volil, proč arabští voliči přišli k urnám a co čeká Izrael dál. Benjamin Netanjahu a jeho spojenci přišli ve volbách 27. října 2026 o většinu v Knesetu, izraelském jednokomorovém parlamentu se 120 poslanci. Pět stran jeho dosavadní koalice má podle předběžných výsledků Ústřední volební komise dohromady 53 ze 120 mandátů, o jedenáct méně než v roce 2022. Opozice vedená bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem ale většinu nemá také: čtyři strany jejího bloku získaly 48 křesel. Zbylých 19 mandátů připadlo dvěma arabským stranám, Společné kandidátce a straně Ra'am. Tolik křesel arabské strany v izraelském parlamentu nikdy neměly, dosavadní maximum bylo 15 v roce 2020. Bez nich nesestaví většinu ani jeden z bloků. Většina židovských stran přitom s nimi vládnout odmítá. Čísla jsou zatím předběžná. Komise do čtvrtka sčítala přes půl milionu takzvaných dvojitých obálek, v nichž hlasují vojáci, diplomaté nebo lidé v nemocnicích, a definitivní výsledky vyhlásí do 4. listopadu. Pohnout se může jeden nebo dva mandáty a mezi arabskými stranami se už jeden posunul. Na tom, že žádný blok nemá většinu, by to změnit nemělo: Netanjahuovi chybí osm křesel, Eisenkotovi třináct. K většině je potřeba 61 poslanců. Eisenkotův blok, tedy jeho strana Jašar (21 mandátů), Bejachad (Spolu) Naftaliho Bennetta a Jaira Lapida (12), Demokraté Jaira Golana (8) a Jisra'el bejtenu Avigdora Liebermana (7), by s oběma arabskými stranami měl 67 hlasů. Lieberman ale s arabskými stranami spolupracovat odmítá a Eisenkot slibuje vládu opřenou o „sionistickou většinu“. Bez Liebermana a s arabskými stranami má opozice 60 hlasů. Vlastní přepočet oficiálních hlasů na mandáty používá uzavírací klauzuli 3,25 % platných hlasů, D'Hondtovu metodu, kterou Izrael nazývá metodou Bader-Ofer, a dohody stran o přebytkových hlasech. Pro výsledky z volební noci výpočet seděl s rozdělením, které zveřejnila média.

Volby v Izraeli: Netanjahu většinu nezíská, ukazuje predikce

Průzkumy před volbami viděly v čele Eisenkotův Jašar a průběžné sčítání v noci nadsazovalo Likud. Predikce DataTimes.cz od první hodiny sčítání ukazovala pat: Netanjahuův blok skončí na 53 mandátech, opozice Gadiho Eisenkota na 48 a o většině rozhodne 19 poslanců arabských stran.

Proč vyhrál Lula: ve druhém kole přišly k volbám tři miliony lidí navíc

Flávio Bolsonaro vyhrál první kolo, dostal podporu tří poražených kandidátů a průzkumy ho viděly v čele. Prezidentem přesto zůstává Lula. Mezi koly přidal 10,4 milionu hlasů, víc, než kolik jich v prvním kole dostali všichni vyřazení kandidáti dohromady. Rozhodli lidé, kteří poprvé nevolili nebo hlasovali neplatně.

Vučić voliče neztratil. Porazila ho sjednocená opozice a vyšší účast

Vučićovu kandidátku volilo v Srbsku skoro stejně lidí jako před třemi lety: 1,73 milionu proti 1,78 milionu. Studentská listina ale dostala 2,35 milionu hlasů, o 1,4 milionu víc než hlavní opozice v roce 2023. K volbám přišlo o 612 tisíc lidí víc a ostatní strany skoro zmizely. Rozebíráme, jak se to stalo, kde studenti vyhráli a co Srbsko čeká.

Vyšetřování OSN: Izrael po příměří dál páchá v Gaze genocidu

Izrael podle nezávislé vyšetřovací komise OSN pokračuje v Gaze v genocidě i po loňském příměří. Na okupovaném Západním břehu podle její zprávy, zveřejněné den před izraelskými volbami, izraelské úřady a síly spáchaly zločiny proti lidskosti, včetně vyhlazování, mučení a znásilňování. Izrael zprávu odmítá jako propagandu. Co v ní stojí, z čeho vychází a jak o ní psala světová média.

Stojíme za médii veřejné služby

Vláda chce Českou televizi a Český rozhlas financovat přímo ze státního rozpočtu. Výhrada se netýká jedné vlády, ale páky, kterou by tím dostala každá další. Proto říkáme jasně: stojíme za médii veřejné služby.

Václavu Havlovi by bylo 90. Solidarita byla jeho programem, Irák jeho selháním

Dramatik, disident a první prezident Česka by 5. října oslavil 90. narozeniny. Zemi dostal do světového povědomí a Češi ho dodnes řadí na první místo mezi polistopadovými prezidenty. Časová osa ukazuje, kdy stál na straně slabších – a kdy jeho humanismus selhal.

„Miliony billboardového aktivisty“ aneb Novinářské řemeslo nestojí jen na útržcích od policie

Kandidát Zelených Zdeněk Jahn není obviněný ani vyšetřovaný. Policie potvrdila jediné: že se věcí zabývá. Z anonymních „zjištění“ o obratu na jeho účtech přesto vznikly titulky celostátních médií. Jak se ven dostává policejní práce, která je teprve ve fázi prověřování.

Urputná AI utekla z laboratoře. Teď se rozhoduje, k jakým datům ji pustíme

Za tři měsíce pronikli AI agenti tří největších firem do skutečných systémů – od Hugging Face po australský zdravotní portál a americké úřady. Nikdo je k tomu nevedl, šli za zadaným cílem. Ve stejné době se v Radě EU jedná o tom, jestli firmy smějí k vývoji AI brát naše osobní data bez souhlasu a bez bezpodmínečného práva říct ne.

Nemocnice Al-Ahli: množství autentických záběrů vydalo na desítky analýz, ale na popsání skutečnosti to nestačilo

Výbuch v areálu nemocnice v Gaze zachytilo několik kamer. Záznamů bylo dost a vydalo to na vznik desítek analýz, z nichž žádná nepopsala, co se doopravdy stalo. Případ Al-Ahli ukázal možnosti i slabiny vizuální investigace – a předznamenal svět, v němž bude stále obtížnější dokázat, že obraz zachycuje skutečnost.

Více

Podcasty

O penězích

Peníze - nějak s nimi vyjít musíme. I když někdy to jde hodně ztuha. Ovšem jedna věc je šetřit, uskromnit se, druhá věc je výpadek příjmů. Věděli jste, že matky samoživitelky jsou mistrině v hlídání cash flow?

Boj o udržení pozornosti

Notifikace. Scrollování. Algoritmy. A my uprostřed toho všeho. Náš mozek není stavěný na svět, který mu každou vteřinu nabízí další dávku dopaminu. Sociální sítě, nekonečné feedy, promyšlené triky – všechno je navržené tak, abychom zůstali přilepení k obrazovce.

Přístup k duševnímu zdraví: pohlaví rozhoduje víc než věk

Dvě generace, dva pohledy. A jedno překvapivé zjištění: v péči o duševní zdraví více záleží na tom, jestli jste muž nebo žena, než kdy jste se narodili.

Co o nás říkají