Mahdalová & Škop

volby

Čtyři z deseti lidí, kteří v roce 2025 volili ANO, hnutí v roce 2021 nevolili. Nejvíc jich tehdy k volbám vůbec nešlo, další přišli od SPD, sociálních demokratů a komunistů. Odhad přesunů voličů po krajích ukazuje, že v Praze ANO nových voličů získalo nejméně. Čtyři z deseti lidí, kteří ve sněmovních volbách 2025 volili ANO, hnutí v roce 2021 nevolili. Nejvíc z nich, zhruba 320 tisíc, tehdy k volbám vůbec nešlo. Asi 180 tisíc nových voličů přišlo k ANO od SPD, 117 tisíc od sociálních demokratů a 82 tisíc od komunistů. Ukazuje to náš odhad přesunů voličů, který teď poprvé zveřejňujeme po krajích. Celostátní obraz přesunů jsme ukázali hned po volbách v říjnu 2025. Kraje ale ukazují, že ANO nesbíralo nové voliče všude stejně. V Praze tvořili lidé, kteří o čtyři roky dřív ANO nevolili, 29 % jeho voličů, v Česku celkem 40 %. Nejvíc nových voličů získalo ANO v Karlovarském kraji, na Vysočině a v Pardubickém kraji, kde jich bylo kolem 45 %. Každý pruh vede od strany, kterou lidé volili v roce 2021, ke straně, kterou volili v roce 2025. Pruhy, které vedou ke stejné straně, ukazují voliče, kteří zůstali. Nahoře si můžete zobrazit kterýkoli kraj. Po najetí myší na pruh nebo stranu (na mobilu po ťuknutí na pruh) se ukáže počet voličů a jejich podíl. Kliknutím na stranu zvýrazníte jen její pruhy, druhým kliknutím se graf vrátí. Strany jsou seřazené abecedně, ostatní a nevoliči na konci. Lidé, kteří v roce 2021 k volbám nešli, byli pro ANO ve všech krajích největším zdrojem nových hlasů, v Praze, Karlovarském a Zlínském kraji stejně velkým jako jedna ze stran. V Moravskoslezském kraji jich k ANO přišlo zhruba 50 tisíc, tedy 19 % jeho tamních voličů. Podobný podíl, kolem 18 %, měli bývalí nevoliči v Libereckém, Pardubickém, Karlovarském a Jihomoravském kraji. Nejméně jich bylo mimo Prahu ve Zlínském kraji (12 %) a na Vysočině (14 %). Ve Zlínském kraji přišlo k ANO víc voličů od SPD (12 %), na Vysočině od sociálních demokratů (9 %), celostátně to bylo 9 a 6 %. V Praze přišlo od nevoličů jen asi 10 tisíc voličů ANO, 8 % z nich, a stejně tolik od sociálních demokratů.

5. 11. 2026

Mahdalová & Škop

Izrael-Palestina

Osadníci na Západním břehu letos do září zaútočili na Palestince víc než za celý loňský rok a dvě třetiny jejich outpostů vznikly od roku 2023. Radikálové, kteří chtějí celou zemi od moře k řece, mají vliv ve vládě a tresty za útoky téměř nedostávají. Izrael po volbách hledá vládu a palestinský stát v ní nechce ani Netanjahu, ani jeho vyzyvatel Gadi Eisenkot. Izraelští osadníci letos na okupovaném Západním břehu zaútočili na Palestince častěji než kdykoli od roku 2006, kdy začal Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) útoky evidovat. Do 19. října jich OCHA napočítal 2 159, tedy v průměru 7,4 útoku denně, uvádí jeho poslední týdenní zpráva. Za celý loňský rok jich bylo 1 836. Počítají se jen útoky, při nichž byl někdo zraněn nebo zabit nebo při nichž osadníci poškodili majetek, výhrůžky a zastrašování v číslech nejsou. Na vrcholu je i zakládání outpostů, osad postavených bez souhlasu izraelské vlády, tedy nezákonných i podle izraelského práva. Ze 421 outpostů, které dnes na Západním břehu stojí, jich 273 vzniklo od začátku roku 2023, ukazuje seznam izraelské organizace Peace Now aktualizovaný 19. října. Tolik nových outpostů za rok nevzniklo od poloviny 90. let, kdy je Peace Now začal sledovat: do roku 2022 jich podle jejích ročních přehledů nevzniklo v žádném roce víc než 22, v roce 2025 jich bylo 91 a letos do 19. října 92. Izraelští politici i americký velvyslanec opakují, že za násilím stojí malá menšina osadníků. Cíl radikálů, aby celé území mezi Středozemním mořem a řekou Jordán ovládali Židé, ale nestojí na okraji izraelské politiky. Strany, které ho otevřeně hlásají, sedí ve vládě. Izrael teď po volbách 27. října hledá novou vládu a palestinský stát v programu nemá žádný z obou kandidátů na premiéra. Myšlenkové kořeny dnešních radikálů vedou podle dlouholetého blízkovýchodního zpravodaje Břetislava Turečka, na jehož komentář v Lidových novinách navazujeme, do jeruzalémské ješivy Merkaz ha-Rav. Večer 14. května 1967 v ní promluvil rabín Cvi Jehuda Kuk. Izrael slavil devatenáctý Den nezávislosti a do šestidenní války zbývaly tři týdny. Kuk, duchovní vůdce náboženských sionistů, studentům vyprávěl, že se v noci 29. listopadu 1947, kdy OSN odhlasovala rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát, nedokázal připojit k oslavám. „Kde je náš Hebron – zapomínáme na něj? A kde je náš Šechem [Nábulus], kde je naše Jericho? A kde je náš druhý břeh Jordánu? Je v našich rukou vzdát se z nich byť jediného milimetru? Chraň Bůh!“ cituje projev ješiva Machon Meir, kterou založili Kukovi žáci.

31. 10. 2026

Kateřina Mahdalová