Mahdalová & Škop
datová a kontextová žurnalistika.
Demokraté získali v amerických volbách obě komory Kongresu a vzali republikánům sedm senátorských křesel, mimo jiné v Texasu a Kansasu. Voliči podle povolebního průzkumu AP trestali Trumpa za drahotu a válku s Íránem a shodnou se na tom komentátoři zleva i zprava. Prolomili přitom Senát, kde republikánská většina před volbami zastupovala menšinu Američanů. Demokraté ovládnou od ledna obě komory amerického Kongresu. Že získají Sněmovnu reprezentantů, ukazovala predikce DataTimes už v úterý, ještě před půlnocí našeho času. Ve středu ráno to potvrdila agentura AP, na jejíž vyhlášení se v Americe čeká, protože oficiální výsledky potvrdí jednotlivé státy až za několik týdnů. Většinu demokratů v Senátu AP vyhlásila v 5:46 našeho času (Boston Globe), ve Sněmovně zhruba o hodinu a tři čtvrtě později (Time). V Senátu mají ve středu dopoledne 54 křesel proti 44 republikánským a dvě jsou ještě otevřená. Ve Sněmovně jim stanice NBC odhaduje kolem 258 z 435 křesel (NBC). Donald Trump na volební noc napsal na své síti Truth Social, že na kandidátce nebyl, a kdyby byl, republikáni by vyhráli drtivě (AFP přes RTÉ). Voliči to viděli jinak. Podle povolebního průzkumu AP Voter Poll, který se ptal zhruba 80 000 voličů, Trumpovo působení schvaluje 38 % z nich a 62 % ne. Zhruba sedm z deseti chce, aby Kongres prezidenta víc kontroloval (AP přes PBS). Demokraté uhájili všech třináct svých křesel a sedm republikánských získali. Vyhráli v Severní Karolíně (Roy Cooper), Jižní Karolíně (Annie Andrews), Texasu (James Talarico), Ohiu (Sherrod Brown), Kansasu (Adam Hamilton), Iowě (Josh Turek) a Maine, kde Troy Jackson porazil dlouholetou senátorku Susan Collinsovou (NBC). Talarico je první demokrat, kterého Texas poslal do Senátu od Lloyda Bentsena v roce 1988 (Houston Public Media). Kansas zvolil demokratického senátora poprvé od roku 1932 (NBC) a Annie Andrews bude první ženou, kterou Jižní Karolína do Senátu zvolila (NPR). Otevřené zůstávají dva státy. V Mississippi vede demokrat Scott Colom nad senátorkou Cindy Hyde-Smithovou o desítky hlasů z více než devíti set tisíc a rozhodnou náhradní lístky, které se ještě ověřují (Mississippi Free Press). Na Aljašce vede republikán Dan Sullivan nad Mary Peltolovou a o výsledku rozhodne přepočet podle pořadí preferencí 18. listopadu (KTOO).
4. 11. 2026
Ustavující zastupitelstva zvolila v prvních listopadových dnech osm primátorů velkých měst, čtyři z ANO. Všichni čtyři vládnou s ODS, STAN, lidovci nebo Piráty. ANO je v koalici v deseti z 27 největších měst, se svými vládními partnery v žádném.
4. 11. 2026
Demokraté ovládnou obě komory amerického Kongresu, Sněmovnu reprezentantů i Senát. Agentura AP ve středu ráno vyhlásila jejich vítězství v obou. Predikce DataTimes.cz dávala demokratům většinu ve Sněmovně s 97% pravděpodobností už v úterý odpoledne, před zavřením prvních volebních místností. Živá mapa ukazuje, jak dopadly souboje v jednotlivých státech.
3. 11. 2026
Izraelské volby skončily patem. Netanjahuův blok má podle předběžných výsledků 53 mandátů, opozice Gadiho Eisenkota 48. Arabské strany získaly 19 křesel, nejvíc v historii. Bez nich většinu nesestaví nikdo, s nimi skoro nikdo vládnout nechce. Rozebíráme, kdo jak volil, proč arabští voliči přišli k urnám a co čeká Izrael dál.
28. 10. 2026
Osadníci na Západním břehu letos do září zaútočili na Palestince víc než za celý loňský rok a dvě třetiny jejich outpostů vznikly od roku 2023. Radikálové, kteří chtějí celou zemi od moře k řece, mají vliv ve vládě a tresty za útoky téměř nedostávají. Izrael po volbách hledá vládu a palestinský stát v ní nechce ani Netanjahu, ani jeho vyzyvatel Gadi Eisenkot. Izraelští osadníci letos na okupovaném Západním břehu zaútočili na Palestince častěji než kdykoli od roku 2006, kdy začal Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) útoky evidovat. Do 19. října jich OCHA napočítal 2 159, tedy v průměru 7,4 útoku denně, uvádí jeho poslední týdenní zpráva. Za celý loňský rok jich bylo 1 836. Počítají se jen útoky, při nichž byl někdo zraněn nebo zabit nebo při nichž osadníci poškodili majetek, výhrůžky a zastrašování v číslech nejsou. Na vrcholu je i zakládání outpostů, osad postavených bez souhlasu izraelské vlády, tedy nezákonných i podle izraelského práva. Ze 421 outpostů, které dnes na Západním břehu stojí, jich 273 vzniklo od začátku roku 2023, ukazuje seznam izraelské organizace Peace Now aktualizovaný 19. října. Tolik nových outpostů za rok nevzniklo od poloviny 90. let, kdy je Peace Now začal sledovat: do roku 2022 jich podle jejích ročních přehledů nevzniklo v žádném roce víc než 22, v roce 2025 jich bylo 91 a letos do 19. října 92. Izraelští politici i americký velvyslanec opakují, že za násilím stojí malá menšina osadníků. Cíl radikálů, aby celé území mezi Středozemním mořem a řekou Jordán ovládali Židé, ale nestojí na okraji izraelské politiky. Strany, které ho otevřeně hlásají, sedí ve vládě. Izrael teď po volbách 27. října hledá novou vládu a palestinský stát v programu nemá žádný z obou kandidátů na premiéra. Myšlenkové kořeny dnešních radikálů vedou podle dlouholetého blízkovýchodního zpravodaje Břetislava Turečka, na jehož komentář v Lidových novinách navazujeme, do jeruzalémské ješivy Merkaz ha-Rav. Večer 14. května 1967 v ní promluvil rabín Cvi Jehuda Kuk. Izrael slavil devatenáctý Den nezávislosti a do šestidenní války zbývaly tři týdny. Kuk, duchovní vůdce náboženských sionistů, studentům vyprávěl, že se v noci 29. listopadu 1947, kdy OSN odhlasovala rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát, nedokázal připojit k oslavám. „Kde je náš Hebron – zapomínáme na něj? A kde je náš Šechem [Nábulus], kde je naše Jericho? A kde je náš druhý břeh Jordánu? Je v našich rukou vzdát se z nich byť jediného milimetru? Chraň Bůh!“ cituje projev ješiva Machon Meir, kterou založili Kukovi žáci.
31. 10. 2026
Po sítích koluje graf: v Kambodži, ve Rwandě i u Židů za holokaustu počet obyvatel spadl, v Gaze rostl, takže tam genocida být nemůže. Úmluva o genocidě se ale na počet obyvatel neptá, Jezídům, Rohingům ani Ixilům křivka nespadla a čísla za Gazu v grafu jsou předválečná projekce. Podle palestinských statistiků lidí v Gaze ubylo. Vysvětlujeme, co genocidu definuje a kde spor o Gazu skutečně stojí.
30. 10. 2026
Od roku 1995 udělili čeští prezidenti 1 424 státních vyznamenání a ženy dostaly 237 z nich. Za Havla, Klause a Zemana jim připadala zhruba sedmina, za Petra Pavla 29 %. Letos 28. října dostaly ženy tři ze čtyř řádů Bílého lva. Prošli jsme všechny oficiální seznamy Hradu a ke každému vyznamenání dohledali, komu a za co ho prezident udělil.
28. 10. 2026
Od roku 1995 udělili čeští prezidenti 1 424 státních vyznamenání, včetně 51 z letošního 28. října. Havel je rozdával po desítkách, Klaus nejméně. Klaus oceňoval hlavně politické vězně, Zeman podnikatele a lidi ze svého okolí. Prošli jsme všechny oficiální seznamy Hradu, dohledali, za co prezidenti vyznamenávali, a sepsali spory, které jejich výběr provázely.
28. 10. 2026
Spor o poplatky za Českou televizi a Český rozhlas je starý jako obě instituce. Politici je zvyšovali, chtěli je zmrazit nebo od nich osvobodit důchodce i ty, o nichž televize „odvysílala nepravdu“. Zrušit je a platit média ze státního rozpočtu ale poprvé navrhuje vláda. Kdo kdy na poplatky sahal, s jakou podporou a jakými argumenty.
3. 11. 2026
Izrael podle nezávislé vyšetřovací komise OSN pokračuje v Gaze v genocidě i po loňském příměří. Na okupovaném Západním břehu podle její zprávy, zveřejněné den před izraelskými volbami, izraelské úřady a síly spáchaly zločiny proti lidskosti, včetně vyhlazování, mučení a znásilňování. Izrael zprávu odmítá jako propagandu. Co v ní stojí, z čeho vychází a jak o ní psala světová média.
27. 10. 2026
Vláda chce Českou televizi a Český rozhlas financovat přímo ze státního rozpočtu. Výhrada se netýká jedné vlády, ale páky, kterou by tím dostala každá další. Proto říkáme jasně: stojíme za médii veřejné služby.
24. 10. 2026
Dramatik, disident a první prezident Česka by 5. října oslavil 90. narozeniny. Zemi dostal do světového povědomí a Češi ho dodnes řadí na první místo mezi polistopadovými prezidenty. Časová osa ukazuje, kdy stál na straně slabších – a kdy jeho humanismus selhal.
5. 10. 2026
Kandidát Zelených Zdeněk Jahn není obviněný ani vyšetřovaný. Policie potvrdila jediné: že se věcí zabývá. Z anonymních „zjištění“ o obratu na jeho účtech přesto vznikly titulky celostátních médií. Jak se ven dostává policejní práce, která je teprve ve fázi prověřování.
28. 9. 2026
Za tři měsíce pronikli AI agenti tří největších firem do skutečných systémů – od Hugging Face po australský zdravotní portál a americké úřady. Nikdo je k tomu nevedl, šli za zadaným cílem. Ve stejné době se v Radě EU jedná o tom, jestli firmy smějí k vývoji AI brát naše osobní data bez souhlasu a bez bezpodmínečného práva říct ne.
27. 9. 2026
Peníze - nějak s nimi vyjít musíme. I když někdy to jde hodně ztuha. Ovšem jedna věc je šetřit, uskromnit se, druhá věc je výpadek příjmů. Věděli jste, že matky samoživitelky jsou mistrině v hlídání cash flow?
21. 1. 2026
Notifikace. Scrollování. Algoritmy. A my uprostřed toho všeho. Náš mozek není stavěný na svět, který mu každou vteřinu nabízí další dávku dopaminu. Sociální sítě, nekonečné feedy, promyšlené triky – všechno je navržené tak, abychom zůstali přilepení k obrazovce.
21. 12. 2025
Dvě generace, dva pohledy. A jedno překvapivé zjištění: v péči o duševní zdraví více záleží na tom, jestli jste muž nebo žena, než kdy jste se narodili.
12. 11. 2024